Mým domovem ztichlá je putyka

Karel Hašler

HMým domoD#mvem ztichláE je putyka, F#mým štěstímF#7 je sklenHice plná.
Snem Emládí byla vždy F#gotika a F#7smetla ji baroka Hvlna.
Když potácím se setmělou ulicí, nahlížím do oken spáčů.
Jen němý stín mě provází, já sám nad sebou pláču.
HMůj malý broučku, F#7jdi klidně Hspát
o svojí mámě F#7nechej si Hzdát.
H7Máš jeden z nejhezčích Edarů, že můžeš Emtak klidně Hspát,
H7tvá máma tančí teď Ev baru,
Hjiný muž možná F#7už má jí teď Hrád.
Já tvojí mámu měl tolik rád,
víc než svou lásku nemoh` jí dát.
Modré snesl bych jí z nebe, život bych za ní dal,
za to, že dala mi tebe,
v noci žít, víno pít, odešla nám.
Odešla máma půlnoční tmou,
já spěchám zrána za prácí svou.
Spi klidně, můj malej synku, nikdo tě neprobudí.
V náručí držíš teď sklínku,
ty jsi můj, já jsem tvůj, a ty to víš
Jdu sám ztichlou ulicí a nahlížím do oken spáčů.
V srdci mám plnou sklenici, sám nad svým osudem pláču.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:27.824+00:00
Výsledky hledání: